31 ledna 2013

Prasečinky


Můj přístup k malování se po letech ustálil na jakési formě kolekcí. O těchto vlnách se dá říct, že jsou vlastně takovým mým deníkem. Abych se dostal ke stojanu v dobrém rozpoložení a něco smysluplného vytvořil, potřebuji vnitřní prostor klidu. Někdy si ho musím na sobě samém vynutit agresivní silou, jindy se ke stojanu ploužím jako znuděná fena. Každopádně mezi kolekcemi jsou více či méně dlouhé prodlevy, a ty určují i to, co a jak se bude zrovna malovat. V tomto blogu bych se chtěl ohlédnout za kolekcí Prasečinky.


Po abstraktním kolečkování, stále dokola a dokola, tak jak mám sebedestruktivně ve zvyku, jsem zatoužil udělat něco, co by se dalo označit jako sebeprovokace. Umí Rudolf namalovat oficiálně píču? To je jasný, že umí! A může ji vystavit, když doteď dělal kolečka? To jasný, že musí! Zvládl jsem to, a náramně jsem se u toho bavil. Dokonce jsem cítil, jak mi tato práce prospívá. V jistém slova smyslu to byla pro mě i terapie!


Když jsem se dozvěděl, že se u těchto mých obrazů v pražské galerii La Femme fotí cizinci, byl jsem nadšen! Napsal jsem majiteli největší sítě s erotickými pomůckami, jestli tyto obrazy nechce na e-shop! Teď se tomu hlasitě směju. Ptáte se, jestli se mu líbily? Líbily, a chtěl se sejít. Zbytek je tajemství.


Na www.reflex.cz se tehdy stále dokola řešily fotoakty, tak jsem Jiřímu X. Doležalovi napsal, že fotky jsou sice pěkný, ale namalovaný mně to přijde lepší. Bum, a bylo to na jejich webu! Zde!


Pak přišla zkouška ohněm. Ukázat tyto práce v galerii Aspekt, která je vyhlášená tím, že polyká jenom prvotřídní kvalitu a hledí na okolí velice kriticky. Galerista Jiří Švachula byl nadšen. Dokonce si dva mé obrazy koupil přímo pro sebe. Spadl mi kámen ze srdce. V roce 2010 mi tam udělal moji bezkonkurenčně nejlepší výstavu. Chodily na ni školy, a celou jsem ji prakticky prodal. Byla velkoplošná, barevná, abstraktní...




Když si váš obraz koupí někdo slavný, protože se mu líbí, a ne proto, že jste také slavní, což nejsem, vždycky to potěší. Musím se tu tedy pochlubit, že jeden obraz této kolekce má doma i Michaela Jílková. To sedí.

V ateliéru mám stále ještě pár kousků! Kdo by chtěl, napište mi nebo volejte!

3 komentáře: